Inspirace ve filmu: 3 učitelské příběhy, které musíte vidět

(Před lety nám jeden učitel řekl, že do školních hodin film nepatří a nemá tam co dělat. Ve volném čase je úplně zavrhovat nemusíme. Třeba právě v nich najdeme nějaké podněty do vlastní práce.)

Současná koronavirová opatření vrátila většinu výuky zpátky do onlinového světa. Někdy stojí za to dát na chvíli vale přípravám a načerpat špetku inspirace – třeba ve světě filmu.

Pokud hledáte způsob, jak odpočívat produktivně, tyhle tři filmy stojí za zhlédnutí. Viděli jste některý z nich? Nebo třeba všechny?

1. Mezi řádky (Freedom Writers, 2007)

Krok vpřed udělá ten, kdo někdy viděl někoho blízkého zemřít…“ Odpověď, které se učitelce Erin Gruwellové dostane, si bude pamatovat do konce života. Film natočený podle skutečných událostí ukazuje, jaký může mít učitelské povolání dopad na dětské osudy. A že i ti největší sígři, kteří se navenek tváří, že je nic nerozhodí, touží po pochvale a uznání.

2. Nikdy není pozdě (Non è mai troppo tardi, 2014)

Učitel národa. Alberta Manziho znali v polovině minulého téměř po celé Itálii. Ve svém pořadu učil tisíce obyvatel Apeninského poloostrova číst a psát. Dokázal zaujmout televizní diváky, ale i nenapravitelné delikventy. Co stálo za jeho neobvyklým úspěchem? To prozradí snímek režiséra Campiottiho.

3. Fakjů, pane učiteli ( Fack ju Göhte, 2013)

O tomhle filmu asi vidělo mnoho z nás. První díl (dnes už) známé komediální trilogie trhal v Německu rekordy. Snímek, u kterého se jedni škodolibě chechtají, zatímco druzí pohoršeně převrací oči, ale svého času vyvolala v německém prostředí vášnivé debaty o svobodě ve školství.

Film údajně zarezonoval i mezi studenty. Něco na tom bude: když jsem se jednou na konci roku ve třídách ptal, co by si chtěli pustit za film (aby měl ale souvislost se školou), ožilo dokonce i několik spáčů a vesele vykřikovalo: „Fakjů, pane učiteli!“ (Nebýt tématu, asi bych se ptal sám sebe, jestli ten „fakáč“ nepatří mně).

Proč se dívat na nějaké filmové trháky? Realita je jinde…

Nad některými situacemi se možná jenom pousmějeme. Je to film. Vyučování není vždycky tak „sluníčkové“. Jsou ale zajímavým námětem k přemýšlení, možná právě dnes, kdy se pořád mluví o tom, jak jsou studenti jiní. Je to pravda? Snad. Možná si to ale komplikujeme až moc.

Vývoj jde sice kupředu, ale troufnu si říci, že jako studenti toužíme skoro pořád po tom samém: po uznání, povzbuzení, férovém přístupu … i když to někdy ve třídě není jednoduché. Pokud toho na vás bude moc, zrelaxujte u nějakého filmu. Třeba vám zlepší náladu.

Napadá vás nějaký další film, který určitě stojí za zhlédnutí? Podělte se o postřehy. Děkuji.